Hobit

Nejprve bych chtěl zmínit že budu psát o hobitech, kteří žijí ve Středozemi.


Hobiti jsou malá a veselá rasa. Velmi dobře slyší a mají bystrý zrak. Neradi někam spěchají, ale jsou hbití a obratní.
Jak už jsem napsal, jsou malí, ještě menší než trpaslíci, protože měří okolo 120 cm. Většinou jsou trochu tlustí, mají krátké, chlupaté nohy, kulatý obličej a uši lehce zašpičatělé. Vlasy mají kudrnaté, většinou krátké a hnědé. Nohy tedy mají od kotníků pokryté hnědou srstí, podobnou vlasům.

Rádi se oblékají do jasných barev, zejména do žluté a zelené barvy. Boty v podstatě vůbec nenosí.
Rádi pijí a jedí (proto jsou trcohu tlustší). Mají veselou povahu a jsou přívětiví a společenští.
Většinou nebydlí v domech, ale v norách (tunelech). Mají i vlastní kalendář. Další jejich vlastnost je, že strašně rádi kouří dýmku. Do ní si dávají jakési byliny, které
nazývají dýmkové koření (listí, tabák). Jsou rozděleni na 3 odrůdy: Chluponozí, Plavíni a Statové.



Původ hobitů

O jejich původu se mnoho neví, avšak je patné, že jsou blízkými příbuznými lidí. Mluví dokonce stejným jazykem jako lidé.
V dávných dobách tak jako jiné národy táhli na západ. Nejstarší informace jsou známy z doby, kdy sídlily na březích Anduiny, mezi Velkým zeleným hvozdem a Mlžnými horami. Jenomže hvozd se stával stále temnějším místem a tak hobiti táhli na západ přes Mlžné hory. Ještě než je překročili, byli rozděleni na 3 zmíněné druhy (Plavíni, Statové, Chluponozí).
Po přechodu Mlžných hor se dostali do západních končin Eriadoru. Téměř nikdo zde nežil, a tak se rozhodli usídlit se právě zde. Většina starých sídlišť byla koncem Třetího věku opuštěna, některá však existovala dále (Hůrka, Hustoles).
Kolem roku 1601 Třetího věku plavínští bratři Marko a Blanko překročili se zástupy hobitů řeku Brandyvínu a usídlili se mezi Brandyvínou a Dalekými vrchy. Tuto zemi pojmenovali Kraj.
Od té doby se začal počítat Krajový letopočet. Hobiti z Kraje se do své země zamilovali, zůstali tam a opět vymizeli z dějin lidí i elfů. Dokud však vládli na Severu králové, byli sice jejich poddadanými, ale ve skutečnosti žili pod vládou svých vlastních náčelníků. Po bitvě o Fornost (1974 Třetího věku) si zvolili vlastní vladyky, kteří převzali moc zmizelého krále. Po bouřlivých událostech války o Prsten se stal Kraj na výnos krále Ellesara Svobodnou zemí pod ochranou severního žezla.


Druhy hobitů

Plavíni- Z hobitů byly nejméně početní. Pleť měli světlejší a stejně tak i vlasy. Z hobitích odrůd byli nejvyšší a nejštíhlejší. Dávali přendost spíše lovu před zemědělstvím a řemeslnictvím. Často se setkávali s elfy a nejlépe se vyznali v jazycích a písních. Většinou byli odvážní a proto se často stávali náčelníky ostatních hobitů. Nejraději bydleli v lesnatých krajinách.

Statové- Byli rozložitější a měli těžší kosti a a měli větší ruce a nohy. Usidlovali se u pobřeží řek a na rovinách. Jako jediní z hobitů nosili při blátivém počasí boty (trpasličí).

Chluponozí- Bývali nejpočetnější, měli snědší kuži a bývali menší a útlejší. Chodili zásadně bez bot. Bydleli v kopcovitých krajinách.Ze všech druhů hobitů si nejdéle zachovali zvyk bydlet v tunelech a norách.