Baldurs Gate 2

Příběh původní Baldur's Gate začíná v neklidné době, kdy se železo mění v bezcenný materiál, zbraně z něj vytvořené jsou neúčinné a zemí se prohání bandy lapků plenících vše cenné, co ještě zbývá. Mezi tím vším v ústraní pevnosti Candlekeep a péči mudrce Goriona vyrůstáte vy, bez znalosti svých skutečných rodičů. Na jeho přání se vydáváte do lepšího úkrytu, kde vám "vysvětlí vše". Bohužel, první noc na cestě je Gorion brutálně zavražděn a vy, spolu s Imoen začnete hledat viníka. Postupně zjistíte, že jste dítětem zlého boha Bhaala, téměř každý by chtěl využít váš božský původ ke svým záměrům, a vrah Goriona, Sarevok, je váš nevlastní bratr. Jeho záměr stát se vládcem země zlikvidujete a v samotném finále ho zabijete a pomstíte tak smrt svého pěstouna.

Na scénu vašk tentokráte vstupuje nový padouch, Jon Irenicus .

Ocitáte se v provincii Amn, jižně od Sword Coastu, a snažíte se přijít na to, proč vám tenhle bastard dělá nepříjemnosti a co vlastně chce. Ostatně, už od prvních scén, kdy vás mučí v kleci a v prvním dungeonu, kde nacházíte jeho oběti, mu v duchu slibujete, že za své zločiny pořádně zaplatí. Příběh je navíc vkusně doplňován snovými scénami (které se odehrávají v ingame enginu při vašem odpočinku) a které nejste schopni příliš ovlivňovat, plus dalšími, vysvětlujícími, při přechodu mezi kapitolami.

Ve hře pro jednoho hráče máte možnost vytvoření pouze jedné postavy, zbytek vaší party si najímáte po cestě. Z tohoto důvodu se vyplatí věnovat její tvorbě pár desítek minut a narolovat si co nejlepší vlastnosti. Maličký hint - klidně snižte vaši charismu na minimum. Ne že by neměla tahle vlastnost vliv, ve hře na ní závisí řada věcí počínaje reakcemi obyvatel Amnu a konče množstvím a kvalitou pokladů, které nacházíte, ale brzo na začátku hry získáte prsten, který zvýší libovolné postavě charismu na maximum. Postava, kterou si vytvoříte (nebo importujete z předchozího dílu) začíná rovnou s 89k zkušeností, takže odpadá klasické plácání se na nízkých úrovních, kde platí - málo schopností, málo zábavy. Existuje i možnost jak si vytvořit kompletní partu sami, stejně jako v minulém díle při hraní multiplayer hry, kde označíte kontrolu všech charakterů vámi, ale přijdete takto o řadu questů a komunikaci mezi NPC postavičkami. Osobně to považuji za jasnou výzvu ke druhému odehrání celé hry.

Neuvěřitelné věci se programátorům z Black Isle podařily také s NPC (non-player character), postavami které najímáte do své družiny. Nejenže má každý z nich k dispozici takovou zásobu textů, jako všechny ostatní NPC v předchozím díle dohromady, ale podařilo se jim těmto postavám vdechnout duši. NPC komentují vaše rozhodnutí, vměšují se do vašich rozhovorů s obyvateli Amnu, ptají se vás na různé věci, nebo si prostě jen tak pokecají mezi sebou. Na základě vašich voleb při rozhovoru s nimi se formuje i jejich vztah k vám, občas musíte při jejich hádce rozhodnout ve prospěch jedné z nich a ukočírovat je chce pořádnou dávku diplomacie. Jako každá lidská bytost, se může váš družiník (či družinice) i zamilovat.

Souboje i celá hra probíhají v reálném čase, do té doby než ji zapauzujete, nebo dokud se nezapauzuje sama na základě nějaké předdefinované události, nastavené v možnostech hry. Sem patří například těžké zranění někoho z vašich lidí, nalezení pasti nebo smrt nepřítele. Vaše postavy se chovají vcelku rozumně, podle nastaveného skriptu. Mágové útočí kouzly, nebo se snaží odstranit magické ochrany nepřátel, klerikové pobíhají kolem a léčí bojovníky, hraničáři si ustoupí dál od hlavní vřavy a ostřeluje nepřátele z luku, a paladin, pokud je mu to určeno nejdřív vyřadí nepřátelské mágy a teprve potom se věnuje do něj bušícím trpaslíkům. Ke hře je přiložen i překladač skriptů a manuál k tomuto jazyku, takže si chování svého hrdiny můžete doslova naprogramovat.

Obtížnost úkolů se pohybuje od jednoduchých (donést zraněného jeho přátelům) až po delirické. Řada questů obsahuje (vždy přísně logické) hádanky, a tak se mi stalo to, co už dlouho ne - že jsem se na chvíli zastavil, a v duchu si rekapituloval, co vlastně o tom úkolu vím, a jak by se dal vyřešit. Funguje to neskutečně dobře a vy jste vtahováni do hry stále hlouběji. Úkoly se občas tříští do série podúkolů a ty případně i do dalších miniquestů plných různých zvratů, a teprve po jejich kompletním projití máte nárok na zaslouženou odměnu ve formě zkušeností nebo peněz či magických předmětů. Většina jich nijak nesouvisí s hlavní dějovou linií, ale dotváří obraz celého světa, ve kterém se pohybujete. Za splnění speciální série úkolů získáváte nárok na vlastní Stronghold (v případě bojovníka pevnost, u mága věž, nebo třeba u hraničáře vlastní boudu v lesích) a stáváte se ochráncem svého panství. Dost úkolů je také přístupných pouze pro určitá povolání, což je zase o důvod víc, proč si BG II zahrát vícekrát než jednou. Rozdíl je dokonce v tom, za jaké přesvědčení hrajete, takže zatímco dobrá postava pomůže v jednom z questů otroky osvobodit, zlý charakter dostane za úkol naopak jejich vzpouru zpacifikovat.

Shrnutí: Řada her vám umožní strávit před monitorem nespočetně hodin, a další hry zase skvělou zábavu. Málokdy se stává, že by tyto dvě vlastnosti byly skombinovány a Baldur's Gate II je jednou z těch nemnoha výjimek. Vynikající příběh, nádherné zpracování a neskutečná rozsáhlost spolu s tím jak moc závislost způsobující tahle hra je, znamená pro každého RPG pozitivního hráče pouze jediné - OKAMŽITĚ si sežeňte svoji kopii. Obložte se potravinami. Prodejte svého křečka. Zamkněte se v pokoji, ať vás nikdo neruší. A klíč spolu s mobilním telefonem vyhoďte z okna.

Neocenitelnými pomocníky vám budou váš deník a mapa. Do deníku se automaticky zaznamenávají všechny důležité události jejich svědkem či účastníky budete, zadané questy a informace o jejich průběhu, které se postupně budou přesunovat do kapitoly splněných, a mimo jiné si do něj můžete sami dělat libovolné poznámky. Mapy městských částí jsou již předem kompletně odhalené a opoznámkované, a věřte mi, bude se vám to setsakra hodit, alespoň do doby než budete tyto lokace znát lépe než vlastní boty. Venkovní lokace a všechny dungeony si budete muset prozkoumat a případně i opoznámkovat sami. Prostředí jsou skutečně různorodá, procházet budete nejen města, vesnice, ostrovy, pevnosti a podzemní žaláře ale i tak exotické lokace jako je třeba cirkusový stan, slizké doupě Beholderů, podmořské město rybí rasy nebo Underdark, podzemní království temných elfů.

Část převzato z: www.bonusweb.cz

Hodnocení Bonuswebu: 97%

Mé hodnocení: I když grafika není nic moc, myslím si, že Baldurs Gate by byla jedna z her kandidující na nejlepší RPG v historii. Na dobu vzniku (1999) je všechno propracováno do detailů a jediná odpověď nějaké postavě ve hře může znamenat naprosto odlišný vývoj pozdější hry. Příběh je také velice dobrý a jen tak vás nepustí. Též zvuk je výborný, ve městech slyšíte povídání a vykřikování obchodníků, v přírodě zpěv ptáků, či zurčení potoka. Dávám tedy této hře stejně jako Bonusweb 97%