pátek 9. března 2007

Zlí tvorové Středozemě-8.část

(pokračování předchozího článku)
Draci
Jak už je z předchozích článků známo, Melkor vytvářel a pěstoval v jamách Angbandu nové netvory. Nejmistrovějším dílem však byli draci, kteří byli rozděleni na 3 druhy: draci, kteří se plazili, draci chodící po nohách a drací, kteří uměli létat. Dále ještě byli rozděleni na: ledové draky (bojovali drápy a zuby) a Urulóki (ohniví draci). Všechny druhy měly zlé vlastnosti lidí, trpaslíků a elfů.
Draci byli mohutní a měli obrovskou sílu a jako pancíř železné šupiny. Jejich zuby a drápy byli skoro jako oštěpy a svým ocasem mohli rozdrtit kdejaký štít. Draci, kteří mohli létat vyvolávali pod sebou na zemi hurikány a naopak ohniví draci chrlili plameny, které páliliy vše, na co narazily.
Další vlastností draků byl jejich zrak, sluch a čich. Viděli neuvěřitelně daleko a zaslechli i dech nejtiššího nepřítele a podle čichu rozeznali každého tvora na dálku.
Draci byli i inteligentní a měli rádi hádanky. Nebyli však moudří, protože byli marniví, žraví, žádostiví, zlí a přetvářeli se.
Jelikož byli stvořeni z ohně, neměli moc rádi vodu a také dávali přednost tmě před světlem. Jejich krev byla černá a obsahovala jed a jejich pach byl směsicí slizu a síry. Dračí těla žhnula plamenem, podobným drahokamu a když se smáli svým hlubokých smíchem, i hory se otřásaly.
Oči jim sršely světlem rubínu a když se naštval, létaly z nich rudé blesky.
Dračí hlas byl v podstatě drsný šepot a společně s upřeným pohledem očí, vyvolával dračí kozlo, jež mohlo okouzlit slabší a méně opatrné nepřátele a drak si tak mohl podrobit jejich mysl.
Jako první drak z čeledi Urulóki byl stvořen drak jménem Glaurung, neboli Otec draků. Vyrůstal celé jedno století, skryt v jeskyních, poté však se vztekem vyrazil z Angbandu a vyšel do světa. Jeho slabinou bylo, že nemohl létat, i tak byl ale strašlivý. Stihl vypálit elfské země Hithlum a Dorthonion, poté ho však zahnal kníže Fingon. Glaurung se vrátil do Angbandu a Melkor se na něj hněval, protože chtěl, aby Glaurung ještě více vyrostl. A tak Melkor držel Glaurunga ve svých kobkách dalších 200 let. Poté ho vypustil a tím začala Čtvrtá bitva v Beleriandských válkách. Glaurung vedl Melkorova vojska do bitvy proti Vznešeným elfům.
Společně s balrogy a skřety prolomili obklíčení Angbandu a vyhnali elfy.
V Páté bitvě se Glaurung prosadil ještě víc. Jakýmsi záhadným způsobem totiž zplodil , menší potomky ledových a ohnivých draků a ti bojovali po jeho boku. Společně porazili elfi i lidi a proti jejich ohni obstáli pouze Belegostští trpaslíci, kteří přišli bojovat se společným nepřítelem.
Poté, co Glaurung zpustošil Nargothrond, byl zabit Túrinem Turambarem-obyčejným člověkem. Glaurunga zabil meč Gurthang, který mu Túrin vrazil do břicha, on sám ale zahynul následkem jedu a dračích záštiplných slov.
Glaurung však nebyl největším drakem ve Středozemi. Tuto vlastnost měl drak jménem Ancalagon Černý, který pobíjel Západní vojsko při Válkách hněvu na konci Prvního věku. Byl to první okřídlený drak a zaháněl nepřátele na ústup. Proti okřídleným drakům však přilétli orli společně s Eärendilem a jeho Vingilotem-létající lodí. Tato bitva ve vzduchu trvala dlouho, avšak nakonec zvítězil Eärendil a svrhl Ancalagona dolů. Ostatní draci uprchli nebo byli zabiti. Toto byl konec Války hněvu a stejně tak konec Melkora,jehož moc byla navždycky zlomena.

Draci v podstatě na celý Druhý věk vymizeli a objevili se až ve věku Třetím, kdy obývali severské pustiny za Šedými horami. Vypráví se, že jejich žádostviost je dovedla k nahromaděnému bohatství sedmi trpasličích králů.

Nejsilnějším drakem v Šedých horách byl Scatha, ktetý vyháněl trpaslíky do doby, než se mu postavil Fram, kníže lidského původu. A tento Fram Scathu zabil, i když draci se později do Šedých hor stejně vrátili. Trpaslíci se bránili marně a draci ovládli celé Šedé hory.

Ve 28.století Třetího věku přiletěl největší drak tohoto věku a usídlil se v Ereboru, v Osamělé hoře. Jmenoval se Šmak Zlatý, měl netopýří křídla a zabíjel jak lidi, tak trpaslíky. Zničil lidské město Dol a pobořil bránu a zdi království trpaslíků v Osamělé hoře. Trpaslíci tak byli nuceni své království opustit, mnohé však Šmak pobil a zabral trpasličí poklad, složený z drahokamů, zlata, mithrilu, sříbra, elfkých perel a klenotů, safírů, smaragdu a diamantů.

Takto zde Šmak sílil dvě století až do doby, kdy roku 2941 Třetího věku přišla k Osamělé hoře skupina dvanácti trpaslíků, jejichž vůdcem byl Thorin Pavéza a hobit Bilbo Pytlík. Šmak se zdál být neporazitelný, avšak Bilbo Pytlík odhalil draku slabinu na hrudi, ke by se dal zabodnout meč.
Skupina odvážlivců draka vydráždila a ten vylétl ze svého úkrytu a začal chrlit oheň. Letěl až na město Esgaroth, které chtěl spálit, avšak postavil se mu člověk jménem Bard Lučištník. Ten vystřelil šíp a ten zasáhl draka do slabého místa. Šmak se zřítil a zahynul.

Draci dál žili v Šedých horách, avšak žádný příběh už o nich nevypráví.
(to je konec článků o zlých tvorech Středozemě)

Žádné komentáře: