Zlí tvorové-3.část

(pokračování předchozího článku)

Nazgûlové

V průběhu Druhého věku se na Středozemi objevilo 9 černých jezdců-přízraků, kteří se v Černé řeči Mordoru nazývali nazgulové, neboli Prstenové přízraky. Byli to asi nejmocnější Sauronovi sluhové, které měl ve své moci.

Kdysi to bývalí lidští králové a černokněžníci, kteří dostali od Saurona prsteny. Prstenů bylo devět a byly ukovány společně Sauronem, Celebrimborem a eregionskými kováři.

To však ještě lidští králové nevěděli, že byl ukován ještě další prsten-Prsten moci. A právě tímto Prstenem byli ovládání Sauronem. Žili už dlouho, ale stále neumírali, jenomže jejich podoby pomalu bledly. Ve 23. století Druhého věku se z nich staly pouhé přízraky a otroci Sauronovy vůle. Na jeho pokyny chodili po Středozemi, nosili černé pláště s kápí, měli kroužková brnění se stříbrnými přilbami. Jenomže pod tímto oblečením se v podstatě neskrýval nikdo, pro oči všech byla jejich těla neviditelná. Všichni z nich měli strach, jelikož viděli jenom kápě bez těla. Někdy však mohli vidět žár očí, které svítily nebo rudý plamen.

Jako zbraně nosili nazgulové ocelový nebo plamený meč nebo černý palcát, či otrávenou čepel dýky.

Žádný smrtelník jim nemohl ublížit obyčejnou zbraní. Jen zbraně obsahující v sobě elfské kouzlo jim dokázala ublížit, zbraň ale potom byla zničena.

Tisíce let projížděli nazgulové Středozemí na svých černých koních a rozesívali strach kolem sebe. Jejich konec (i když ne úplný) nastal na konci Druhého věku, kdy Poslední spojenectví elfů a lidí dobylo Barad-Dur a Sauronovi byl uťat prst z Jedním Prstenem. Stejně jako Sauron padli nazgulové do stínu a putovali na východě bez moci a podoby.

To vše pokračovalo 13 století i ve Třetím věku, dokud si Sauron nedokázal vytvořit podobu. O sto let později byli nazgulové povoláni zpět ze stínu a znovu nabrali moc. Největší z nazgulů jel na sever do země Eriador a nechal zde vzniknout království Angmar s velkou pevností v Carn Dum.

Tady k sobě povolal skřety a zlé horaly. Po 600 let se zde na severu neustále válčilo. Černokněžný král Angmaru, jak byl vůdce nazgulů nazýván, bojoval s Dúnadany, kteří ale proti moci nazgula neměli šanci. Města a provincie padala až do roku 1974 Tetého věku, tedy do doby, než padla poslední provincie Arthedain i s městem Fornost.

Černokněžný král se ale z výhry moc dlouho neradoval, protože roku 1975 Třetího věku povstalo vojsko vedené elfy Círdanem a Glorfindelem a gondorským králem Eärnurem. Rozhodující bitva se odehrála u Fornostu. A tak toto vojsko Angmar dobylo, pro Saurona to však byla jen malá porážka, jelikož skřetů měl stále dostatek a mohl se radovat pro zničení Dúnadanských království.

Roku 2000 Třetího věku nazgulové zaútočili na gondorské Dúnadany a o 2 roky později dobyli citadelu Minas Ithil (Věž Měsíce). Tuto citadelu přejmenovali na Minas Morgul (Věž černých přízreků), neboli Mrtvé město a Černokněžná věž.

Hlavní z Devítky se usadil v Minas Morgul a stal se pánem této citadely. Od té doby nosil na hlavě ocelovou korunu. Potom zabil krále Eärnura a rozpoutal válku s Gondorem a pustošil co se dalo.

Roku 2951 Třetího věku se Sauron vrátil do Mordoru a lidem začalo docházet, že morgulské přízraky jsou právě ty přízraky, kteří padli se Sauronem ve Druhém věku.

Roku 3018 Třetího věku se Sauron dozvěděl, kde se nachází jeho Prsten a vyslal pro něj devět nazgulů. Skoro už natahovali po Prstenu ruce, když na hranici Roklinky v Bruinenském brodu byli splaveni řekou a zahnáni elfskou mocí.

Nebyli však zabiti a nyní se objevovali na okřídlených stvůrách (o kterých budu psát později), kterým elfové nedokázali dát jméno. Na těchto stvůrách mohli nezgulové létat vzduchem a mít tak přehled o tom, co se děje na zemi.

V bitvě na Pelennorských polích byl zabit Černokněžný král Angmaru. Tohoto nazgula zahubili při bitvě Éowyn Rohanská a Smělmír Brandorád. Smělmír nejdříve bodl nazgula elfí čepelí a Éowyn, jelikož nebyla "smrtelný muž" tento přízrak zahubila.

Nazgulů zbylo osm a na svých okřídlených stvůrách vzlétli do bitvy u Černé brány. Sauron ale ucítil Prsten a tak přikázal nazgulům letět k Hoře Osudu, kde si Frodo Pytlík nasadil Jeden Prsten. Přiletěli ale pozdě, Prsten už byl mezitím zničen v ohních Orodruiny. Tím padl Sauron a stejně tak i Prstenové přízraky, kteří našli svůj konec v plamenech, které je nadobro pohltily.

(pokračování příště)