Jméno: Legolas
Rasa: Elf, Sindar
Datum narození a úmrtí: neznámé
Zbraň: dlouhý luk, šavle
Matka: neznámá
Otec: Thranduil
Původ: Temný hvozd
Legolas pochází z Temného hvozdu a jeho otec je Thranduil, král Lesních elfů (objevuje se v knize Hobit). Legolas však lesním elfem není, i kdxž mezi nimi žil a byl považován jako jeden z nich. Thranduil přišel totiž z Doriathu, oba jsou tedy elfové Sindar. Sindarští jsou vznešenější a moudřejší než elfové Lesní. Stejně tak je tomu i v Lórienu, kde vládnou Celeborn a Galadriel, kteřé jsou též Sindarského původu. První zmínka o Legolasovi je až ve Společenstvu prstenu, i když existují teorie, že bojoval v Bitvě pěti armád. V knize se tedy objevuje před začátkem Elrondovy rady, kde přichází, aby oznámil zprávu od svého otce, že Glum utekl. Legolas se zúčastní i samotné rady a dobrovolně se přidá ke Společenstvu.
Své elfí dovednosti využil poprvé při přechodu průsmyku Caradhras, kde se vydal napřed, zatímco Aragorn s Boromirem prošlapávali cestu. Elfové se totiž dokáží pohybovat tak lehce, že se pod nimi sníh nepropadá, k čemuž jim pomáhají i lehké boty. Právě této schopnosti Legolas využil. Přechodu přes Caradhras ale museli zanechat, a i přes nesouhlas některých členů (včetně Legolase) se Společenstvo muselo vydat k Morii. Před vstupem do této říše trpaslíků ještě Legolas pomohl odrazit útok Sauronových vlků v Cesmínii. Při průchodu Morií se Legolas zapojil do bitvy se skřety a poznal v Durinově zhoubě Morgothova balroga.
I přes ztrátu Gandalfa družina pokračovala pod vedením Aragorna a vydala se do Lothlórienu, elfí říše. Legolas se stal mluvčím skupiny, jelikož se jako jediný mohl domluvit s elfy, kteří strážili hranice lesa. Legolas se často pouštěl do pří s Gimlim, které vycházeli ze starověkých hádek mezi elfy a trpaslíky, které vznikly zbořením Doriathu v Prvním věku a uvězněním Gimliho otce, Glóina, do vězení (jak je popsáno v Hobitovi). Ale i přes tohle všechno mezi nimi vzniklo přátelství, když Gimli uviděl a pozdravil Galadriel, do které se okamžitě zamiloval.
Při opouštění Lothlórienu, dostal každý dar. Galadriel darovala Legolasovi nový luk a stejně jako všichni dostal elfí plášť a jídlo na cestu. Když se plavili po velké řece Anduině, Legolas jedinou ranou sestřelil létající nestvůru, na které seděl nazghul.
Po bitvě u Amon Henu, ve které padl Boromir se Legolas společně s Gimlim a Aragornem vydal na pronásledování skřetů, kteří unesli hobity Smíška a Pipina. Nejdřívě ale uložil mrtvého Boromira do loďky, kterou pustili do Rauroských vodopádů.
Při pronásledování se setkali s Rohiry, též potkali Gandalfa, který znovu povstal, též navštívili krále Théodena a bojovalipo jeho boku v bitvě o Helmův žleb. Tady Legolas soutěžil s Gimlim o více zabitých skřetů. Tuto soutěž Legolas prohrál o jednoho skřeta.
Poté doprovázel s Gimlim, hraničáři ze Severu a s Elrondovými syny Aragorna, který se jal přemluvit Králě Mrtvých, aby s ním vyšel do boje. To se mu podařilo a vydali se ven z hory, aby přepadli Umbarské korzáry. Tady se Legolas dostal blízko k moři a uslyšel křik racků, a tady se vyplnilo se Galadrielino proroctví: "Probuzení touhy odplout do Valinoru, skrytá v srdcích všech Eldar." Přesto se Legolas pustil do bitvy na Pelennorských polích a později i bitvy u Černé brány, kde viděl pád Barad-Dur a konec Saurona.
Když byl tedy zničen Prsten, vrátil se Legolas do Minas Tirith a zúčastnil se korunovace krále Raragorna-Elessara a jeho svatby s Arwen. Poté se s Gimlim vydal procestovat les Fangorn. Pak odešel ještě s některými elfy do Ithilienu, kde obnovil lesy, zničené válkou a založil tam kolonii elfů a stal se jejich pánem.
V Červené knize Západní marky se píše, že po smrti krále Elessara si Legolas postavil v Ithillienu loď a společně s trpaslíkem Gimlim odpluli do Valinoru a víckrát o nich nikdo neslyšel.